JÍLY
Jíly jsou sedimentární nebo reziduální nezpevněné horniny složené z více než 50% jílu ve smyslu zrnitostí frakce (velikostí jednotlivých zrn pod 2mm) a obsahující jako podstatnou složku jílové minerály, zejména skupiny kaolinitu, dále hydroslíd (illit) a montmorillonitu. Podle složení jílových minerálů jsou jíly děleny na monominerální (např. kaolinitové, illitové aj.) a polyminerální (složené z více jíl. minerálů). Jíly dále obsahují různé příměsi, např. křemen, slídy, karbonáty, organickou hmotu, oxidy a hydroxidy železa a další. Barvy mají různé podle příměsí – bíle, šedé a černé jsou zbarveny organickými příměsemi, žluté, růžové a červenohnědé oxidy železa. Druhotně mohou být zpevněné – jílovce, případně navíc nemetamorfně rekrystalizované – jílovité břidlice.
Většina jílu se vytvořila v mořských sedimentačních pánvích z jemných částic, splachovaných vodními toky do moře. Jsou však i jíly usazené na pevnině.
Ve smyslu ložiskovém a technologickém je do této kategorie řazena široká paleta hornin s vysokým obsahem jílových minerálů. Ve světě jsou často mezi jíly řazeny bentonity a cihlářské suroviny, ale také kaoliny. Jíly se vyskytují prakticky ve všech sedimentárních formách po celém světě.
Jíl zásadně mění své vlastnosti v přítomnosti vody, v suché podobě je jíl sypkou horninou. Jíl ve spojení s vodou je ale plastickou hmotou, která po vypálení tuhne.
Jíly se používají jako ideální těsnící vrstva v mokrém stavu, jelikož při nasycení vodou se stávají pro další vodu naprosto nepropustnými. Je vhodný jako podklady pro přehrady, hráze, či podklad pod skládky. Dále se používá v cihlářství, hrnčířství a další keramické výrobě, k čištění vlny a suken a k výrobě žáruvzdorného vybavení.
Určité druhy jílu se používají
v medicíně a kosmetice jako léčivé prostředky pro pleť.
